Informujeme

Spoluvlastnictví podílu

13. 1. 2025

Jedním z často přehlížených a málo probádaných institutů v českém právním řádu je takzvané spoluvlastnictví podílu v obchodní korporaci. Jedná se o situaci, kdy je podíl v jednom momentě majetkem více osob.

S tímto institutem se nejčastěji setkáme v případě, kdy osoba vlastnící podíl v obchodní korporaci zemře a tento podíl nelze mezi dědice rozdělit. Dědicové pak zdědí tento podíl společně a stanou se jeho spoluvlastníky. Tento typ se nazývá „podílové spoluvlastnictví“, protože každý spoluvlastník má svou vlastní, procentem vyjádřenou část podílu. Druhou možností, jak se s tímto institutem setkat, je situace, kdy se podíl stane součástí společného jmění manželů. Tento typ se nazývá „bezpodílové spoluvlastnictví“, jelikož procentní podíly jednotlivých spoluvlastníků nelze určit.

V obou případech je nutné mít na paměti klíčový § 32 odst. 3 zákona o obchodních korporacích, který stanoví, že spoluvlastníci jsou „společným společníkem a podíl spravuje vůči obchodní společnosti jen správce společné věci“. Znamená to, že společnost vnímá spoluvlastníky jako jednoho společníka, a proto musí být vůči společnosti zastoupeni jen jednou osobou - správcem, kterého si mohou vybrat ze svých řad nebo jmenovat třetí osobu. Spoluvlastníci se musí dohodnout, jak budou svá práva vůči společnosti vykonávat. Obvykle o této otázce hlasují a na základě výsledku vydají správci příslušný pokyn, přičemž správce plní roli „posla“ tlumočícího společnosti vůli spoluvlastníků.

Podíl ve společnosti je z právního hlediska považován za věc, a proto s ním lze nakládat dle vlastního uvážení. Totéž platí i pro spoluvlastnictví podílu, s tím rozdílem, že spoluvlastníci se musí dohodnout. Mohou tak společně podíl například zastavit, prodat či darovat. Zákon o obchodních korporacích však v některých případech vyžaduje souhlas samotné společnosti.

Podílový spoluvlastník, který není ve spoluvlastnictví spokojen, může ze spoluvlastnictví vystoupit tím, že prodá svou část podílu – ať už jinému spoluvlastníkovi, nebo třetí osobě. U bezpodílového spoluvlastnictví takový postup možný není, a to právě kvůli absenci konkrétních spoluvlastnických podílů. Nebylo by tedy zřejmé, jaká část podílu je vlastně prodávána. Spoluvlastnictví podílu je složitý právní institut s mnoha možnostmi a výjimkami a výše uvedené platí zpravidla pro modelové situace. Pokud jste se stali podílovým spoluvlastníkem podílu v obchodní korporaci a nevíte, jak dále postupovat, neváhejte se obrátit na některého z advokátů naší kanceláře. Rádi Vám poradíme nejen s otázkami týkajícími se spoluvlastnictví podílu.